OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Cesta za vysněným domem je dobrodružná výprava o několika dějstvích. Čím lépe se na ni připravíme, tím víc si užijeme samotnou cestu i výsledek. V úvodním dílu seriálu jsme vybírali vhodný pozemek, ale co dál? Tvar domu, velikost, orientace vůči světovým stranám, počet podlaží, umístění na parcele a další neznámé. Před námi je celá řada otazníků, tak pojďme pěkně po pořádku...

„Při usazení na pozemek je třeba brát v potaz nejen umístění ke světovým stranám, možnost napojení na inženýrské sítě a podobně, ale také celkové zaměření na kvalitu budoucího bydlení. Často se setkávám se situací, kdy zákazníci chtějí mít „obývák s terasou a nejlépe s velkým francouzským oknem" na jihozápad i třeba přes to, že bude nasměrován přesně na místní komunikaci, nebo přímo na zahradu souseda"

Výběr parcely pro dřevostavbu - objektivní skutečnosti 

Vybraná parcela sama o sobě výrazně ovlivňuje výsledný koncept domu. Její charakter utváří mantinely a vodítka, která nám pomohou (ne-li přímo předepíšou) vzhled a typ nové stavby

Volba pozemku pro dřevostavbu – charakter lokality

Město, vesnice nebo samota u lesa? Každé prostředí přináší jinou atmosféru, okolí a je vhodné pro jiné typy staveb. Přízemní dům s rovnou, zelenou střechou nezapadne mezi městské patrové vily 20. století, stejně jako by byl funkcionalistický dům nepatřičný mezi roubenkami v podhůří. Ctěte tedy ve Vámi vybrané lokalitě její urbanismus a hlavně architekturu okolní výstavby.

 

Stanovené regulativy

Aby byl respektován jednotný ráz dané lokality, města a obce mají zhotovený územní plán, který udává ve větší či menší míře informace o tom, jak lze na daném území stavět. To však není jediný dokument a předpis, který musíme respektovat. Důležité jsou obecně technické požadavky a regulační podmínky na výstavbu, které jsou závazné ve všech fázích a typech stavebního řízení. Jedná se o poměrně složitý soubor podmínek, bez jejichž splnění nelze realizovat žádnou stavbu. Předpisy mohou definovat odstupové vzdálenosti, výšku stavby, tvar střechy, respektování uliční čáry, maximální zastavitelnost pozemku, ochranná pásma a další.

 

Orientace dřevostavby vůči světovým stranám

Zásadním faktorem, jak na pozemku umístit náš dům, je orientace světových stran. Kdy, kam a v jaké míře svítí slunce, ovlivňuje naši psychickou pohodu, zdraví a utváří charakter interiéru i exteriéru. Umístění a orientace dřevostavby vůči světovým stranám výrazně ovlivňuje tepelné ztráty objektu. Obvyklé a efektivní je orientování obytné části domu směrem na jih (jihozápad) a provozní (technická) na sever. Jižní strana je také více prosklená – otevřená výhledům, světlu a tepelným ziskům. Toto základní rozložení ovlivňuje vstup do domu, přístup na pozemek, stání pro auto a podobně.

Správná orientace výrazně předurčuje, jaké tepelné ztráty bude mít navržený dům. Je vhodné jí věnovat velkou pozornost.

 

Charakter terénu

Tvarování pozemku je velkým vodítkem pro budoucí koncept domu. Rovinatý či méně svažitý pozemek se hodí spíše pro přízemní domy, ve svahu je vhodné uvažovat o domě se dvěma podlažími nebo s víceúrovňovým řešením. Rozšířeným nešvarem je situování přízemních domů na terénní navážku vyrovnávající svah. Takové úpravy reliéfu jsou spojeny se značnými náklady, přesto dům nebude nikdy vypadat přirozeně. Není třeba rezignovat na jednopodlažní dům, jen je vhodné konzultovat záměr s architektem a v tomto případě se raději oprostit od typového řešení.

 

Zeleň a jiné přírodní prvky na pozemku

Stávající zeleň na pozemku i v jeho okolí je významnou devizou. Vzrostlé stromy mají nevyčíslitelnou hodnotu – rostou celá desetiletí a místu dodávají nenahraditelnou kvalitu. Návrh domu by měl zdravé stromy v maximální míře zachovávat a začleňovat do výsledného řešení. Zeleň může oddělovat náš soukromý prostor od veřejného nebo odclonit nehezký výhled nebo ruch. Zásadní pro orientaci je pak také výhled do okolí, o nějž je často škoda se připravit. „Usazování domu na pozemku je procesem hledání a zohledňování individuálních požadavků stavebníka. Zajímá nás dráha slunce, využití výhledů, vazby na pěkné okolí a naopak izolace nevzhledných prvků, využití pozemku pro práci, pro odpočinek, pro záliby, potřeba tepla, potřeba chladu, brzké vstávání či noční život, společenské potřeby odehrávající se v domě a další," přibližuje architekt Petr Vala." S dispozicí domu úzce souvisí také jeho tvar a orientace vůči světovým stranám, bezbariérovost nebo počet podlaží. Těmto otázkám se budeme věnovat někdy příště, ale během návrhu je musíme mít na paměti.

 

Subjektivní představy

Kdo stojí před často nejvýznamnější životní investicí a těší se na nové bydlení, těžko se bude smiřovat s tím, že někdy je prostě třeba udělat kompromis. Do hry vstupují zákonem či jiným předpisem definované požadavky, které se prostě musí dodržet, naopak ale existují i oblasti, kde si můžeme naopak požadavky klást my. Jen je třeba si položit ty správné otázky, které pomohou lépe si uvědomit, co vlastně od domu potřebujeme. Bylo by škoda si své priority neujasnit včas a s výsledkem se pak jen těžko smiřovat.

 

  • Prostor: Kolik místa vlastně potřebujeme? Kolik obyvatel bude v domě žít? Máme rádi velké, spojené prostory, nebo naopak menší, útulnější místnosti?
  • Životní styl: Jaký je rodinný režim dne? Jsme přes den v práci a domov má být místem relaxace a odpočinku? Nebo naopak dům bude také mým pracovištěm? Potřebuji svoji kancelář nebo oddělený prostor pro dílnu či přijímání klientů?
  • Výhled: V jakém věku si dům stavíme? Stavíme si dům už na stáří? Chceme (nebo potřebujeme) bezbariérový dům?
  • Okolí: Trávíme hodně času na zahradě? Nebo jsme spíše cestovatelé? Jak často budeme skutečně využívat terasu? A budeme mít dostatek času na péči o velkou zahradu? Hledejte inspiraci, listujte v časopisech a ujasňujte si, který styl je vám blízký, co ve svém budoucím bydlení chcete a co ne. Návštěvy vzorových domů a hotových obývaných realizací jsou také skvělou možností, jak si ujasnit, co vlastně od svého bydlení vyžadujete

 

Pomocné ruce

Tvoříme svůj vlastní domov a můžeme snadno podlehnout dojmu, že sami víme nejlépe, jak bydlet a jaký dům si postavit, tak proč by nám měl do toho někdo mluvit, že?

Ale skutečně máme potřebné odborné znalosti ze stavebnictví, architektury, legislativy i psychologie?

Ruku na srdce – nebude výhodnější a snazší najmout odborníka, který nás celým procesem stavby od první skicy až po kolaudační rozhodnutí provede? Nalezení správného specialisty může být pravda také příběh sám o sobě, ale troška úsilí stojí za to.

Zejména na začátku nám odborník položí správné otázky

, pomocí nichž si uvědomíme nejrůznější souvislosti a úskalí, udrží si větší nadhled a často zařídí mnohé úkony potřebné k nutným dokladům ve schvalovacím procesu. Přidanou hodnotou pak může být návrh na míru, který je z estetického i funkčního hlediska prostě „náš", můžeme si jej „osahat" ve vizualizacích, 3D modelech virtuálních i fyzických a mít osobu, která pohlídá charakter stavby i detailů tak, aby odpovídala návrhu a hlavně našim představám.

Velkým přínosem může být i pouhá jednorázová konzultace, která pomůže leccos vyjasnit a uvidět neviděné

 

Jak najít správného architekta pro dřevostavbu?

Tak jako každý umělec, má i architekt svůj rukopis, který nás musí zaujmout, oslovit.

 Přesto je mnohem důležitější, jak souzníme lidsky.

 Dejte na svoji intuici. Tvořit vysněné bydlení s takovým člověkem je pak radost. Jakmile si již na začátku nejste jisti a vznikají zádrhely, zkuste jinou cestu. Nenechte se zmást časovým a finančním tlakem. Odměna pro architekta se v poměru ke stavbě domu pohybuje řádově v jednotkách procent, ale její efekt může být obrovský. Je to právě architekt, který se svým návrhem zůstane až do konce – do úspěšné realizace a neskončí u studie nebo projektu (pokud si to tak nebudete výslovně přát).

 

Přízemní dřevostavba versus patrová dřevostavba

Pokud územní plán, respektive regulativ nebo architekt města nedefinuje typ a výšku domu, záleží vlastně jen na stavebníkovi, zda se rozhodne pro jednopodlažní dům neboli bungalov, nebo dá přednost domu patrovému. Významnou roli, aniž si to bohužel uvědomujeme, při výběru hraje pozemek, který si o konkrétní typ domu často přímo říká. Pro bungalov se rozhodujeme často proto, že nechceme chodit do patra. Prostory ve vyšším podlaží ale dávají bydlení jinou dimenzi.

Bungalovy ve tvaru L jsou navíc v našich podmínkách cizí 

Rozložité pozemky v mírném svahu bez sousedů široko daleko,pro které byly bungalovy původně navrženy, jsou u nás vzácností. V kontextu tuzemské zástavby proto bungalovy vypadají nepatřičně a připomínají bunkr s úzkými střílnami – samozřejmě pokud zrovna nejde o příměstský satelit.

 

Výhody přízemní dřevostavby:

  • Dům může být bez bariér
  • Všechny místnosti mohou mít kontakt a úzké propojení s exteriérem.
  • V objektu nepotřebujeme prostor pro schodiště. Lze využít jakýkoli typ stř
  • Snadná údržba například okapů nebo neotvíravých oken.

Nevýhody přízemní dřevostavby:

  • Zastavěná plocha je větší, objekt zabere větší část pozemku.
  • Přízemní dům může vyžadovat o něco vyšší investiční náklady (minimálně pro větší základovou desku a střechu).
  • Poměr plochy a objemu je z energetického hlediska méně výhodný v porovnání s patrovým domem.

 

Výhody patrové dřevostavby:

  • Menší zastavěná
  • Při stejné užitné ploše nižší náklady v porovnání s bungalovem.
  • Možnost obytného podkroví.
  • Striktní oddělení denní a noční zóny

Nevýhody patrové dřevostavby:

  • Schodiště zabírá místo v dispozici a může být bariérou pro některé z obyvatel.
  • Obytné podkroví může skýtat řadu záludností – omezenou výšku šikminami, náchylnost k přehřívání v letních měsících apod.

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.